Jan Ulrich, Ivan Basso, Lanc Armstrong.. tyto a další jména se ti vybavují když si jdeš pro kolo. Usedáš do pevného sedla, šlápneš do pedálů a jedeš. Jedeš jako vítr, vesnice za vesnicí, město za městem, v zatáčce předjíždíš poštovní vůz, v mírném kopečku samotného Armstronga a na pláži přejíždíš tlusté paní na lehátku nohu.. cyklistika je fajn věc. Na státních hranicích to otáčíš a jedeš zase dom. Byl to pěkný výlet.



Když jsi doma, dáš si se ženou večeři.
Když jsi doma, pozveš kámošku na večeři.