Nočník 23: Jak se může mladý Gandalfák archeologem státi
aneb hlava v oblacích a žralok na talíři




Vítejte, milí čtenáři, u dalšího dílu příručky mladého archeologa. Jak jsme si již řekli minule, existují příživníci tahající ze státu peníze, aby se mohli zahrabat pod zem (archeologové terénní) a ti, kteří dostávají dotace na zahrabávání se v knihovně. Kromě nich dále existují tací, kteří za vědu schovávají svou vášeň buď pro létání, nebo pro potápění. Těmto placeným koníčkům se říká

- letecká archeologie a
- podmořská archeologie


Pro leteckou archeologii potřebujete:
1) nemít strach z výšek
2) kinedril, pokud ho máte
3) fotoaparát
4) batoh a vycházkovou hůl
5) neprůstřelnou vestu nebo rychlé nohy

Archeologie je povolání sice krásné, leč špatně placené a financujte si rekreační lítání ze svýho, že jo. Ale když budete tvrdit, že hledáte v polích a na volných prostranstvích valy a příkopy (z výšky to vypadá tak, že je někde jiná barva obilí nebo trávy), dostanete na lítání ještě grant a ve vědeckých kruzích budete obdivováni (zejména těmi, kteří se bojí výšek). Leteckého archeologa poznáte podle vzdušného účesu, jizev po zubech a vycházkové hole.


Podle příslušných linií, které si archeolog z letadla pečlivě vyfotil, se dále určuje, kudy vedla římská cesta a kde stál jaký keltský rondel. Po přistání většinou následuje procházka letní přírodou, kdy se archeolog vydává na tzv. povrchové sběry. V podstatě to znamená, že vezme batoh a jde sbírat tu střep, tu minci, tu bramboru (musí taky něco jíst, že)…ovšem, běžte dneska běhat někam na soukromé pole a majitel na vás půjde v lepším případě se psem, v horším s brokovnicí - a tady se právě hodí ty rychlé nohy. Zimu pak letecký archeolog tráví doma v teple plánováním nových leteckých tras a chozením s pilotem na pivo.


Opačným extrémem jsou archeologové se potápějící.
Pro podmořskou archeologii je potřeba:
1) neoprén a kyslíkovou bombu
2) kameru
3) loď
4) rum
5) elektrický obušek



Teplomilní archeologové vyrážejí na dovole…chci říci za prací k moři, zejména Středozemnímu, po kterém, jak známo se v antice přepravovaly náklady z Asie do Evropy a zpátky, občas se nějaká ta loď potopila, tak je potřeba tu mít nějakého odborníka, který se tam potopí, loď najde, natočí, sežene jeřáb a nechá nález vytáhnout. Než takový podmořský archeolog dopluje na místo určení, je nucen se na lodi v pracovní době opalovat, jíst melouny a léčit mořskou nemoc rumem. V neoprénu, s kamerou a elektrickým obuškem proti žralokům (no dobře, JÁ VÍM, že ve Středozemním moři žádné nebezpečné druhy žraloků nejsou, ale archeolog není biolog, vysvětlujte mu to, ten je rád, že si sám zaváže tkaničky) vyráží na lov potopených pokladů. Stejně jako letecký archeolog tráví zimu doma, hledáním na mapách nových, neprozkoumaných míst.


A teď mi ještě někdo tvrďte, že archeologie je nuda :o)

Usha