Začalo to jednoho jarního večera, sluníčko svítilo na věže Stormwindu, prasátka se pásla na loukách, Notorik smrděl v hospodě...eee to totiž v battlegroundu, když tu se náhle ozvalo na world chatu zvolání: „Pojďme Horďákům vysvětlit jak jsou zlí a špatní!". Po dalších debatách jsme se rozhodli, že nejlepší způsob jak jim pomoci k nápravě bude vyplenění Ogrimmaru, města plného zla, neřesti a delfínů. A tak se čtyřicet dva dobrachtivých Alíků dalo dohromady a vyrazili jsme do základního tábora v Ratchet, kde jsme se před zraky chlípných Horďáků schovávali natlačeni hlava na hlavě i s koňmi, tygry, kozami a slony (nebo je to ellek?) v maličkém domku na pobřeží. I na maličkého Dvoukvítka jsme počkali a pak již hrdinná garda vyjela přes spálené pláně Barrens do smrdutého hnízda v Durotaru. Před bránou hříšného města jsme zaujali bojovou formaci, paladinové požehnali všem ochranou proti zlu, kněží vykouzlili ochranu proti špatným bohům a pak jsme již s tasenými zbraněmi vjeli do davu vyděšených strážných. Utíkali za zvuku našich válečných rohů avšak ani jeden neunikl trestu a zůstal ležet na udusané zemi v kaluži své vlastní krve. Během krátkého okamžiku již střed města patřil nám a doplňovali jsme životy a manu na tělech našich nepřátel. Předsunutá hlídka na střeše místního hampejzu včas spatřila přicházející horďácké posily a tak jsme se znovu hrdinně přichystali k boji. Dlouhé hodiny padali Horďáci mrtví k zemi, jeden za druhým, dařilo se nám hájit naše pozice, když tu se z dálky začalo ozývat dunění koňských kopyt, celé horďácké vojsko se muselo vypravit do boje o své vlastní město. Do Ogrimmaru vtrhla mnohonásobná přesila nepřátel, proti které ani naši stateční bojovníci nestačili, museli jsme tedy opustit dobyté území. Škody, které jsme způsobili, budou ještě dlouho napravovat a nebude času na šíření zla ve světě Warcraftu! Dosáhli jsme tedy vítězství.
      Avšak co to! Z našeho milovaného Stormwindu přiletěl havran se zlou zprávou...napadla nás Horda! Mágové neváhali a ihned kouzlili portály domů, abychom zavčasu chytili a potrestali ty bídáky. Vlna rozzuřených vlastenců smetla horďáky, kteří si právě vychutnávali mučení našich ubohých maličkých přátel na nízkých levelech. Až daleko do lesů jsme je hnali, i jejich hřbitov jsme znesvětili, aby je již nikdy více nenapadlo naši domovinu dobývat.